Jaké jazyky se učí na vaší škole?
Co dělá vaše škola pro ekologii?
Odkud pocházejí tví spolužáci?
Welche Fremdsprachen lernt man in eurer Schule?
Was macht eure Schule fűr Ökologie?
Woher kommen deine Mitschűler?
What languages can you study at your school?
What does your school do for ecology?
Where are your classmates from?
Na naší škole se učíme anglicky a německy.
Sbíráme starý papír, baterie, drobné elektro, mobilní telefony, atd.
Moji spolužáci pocházejí z různých koutů světa.
In unserer Schule lernen wir Englisch und Deutsch.
Wir sammeln altes Papier, Batterien, kleine Elektrogeräte, Handys, usw.
Meine Mitschűler kommen aus verschiedenen Ecken der Welt.
At our school we study English and German.
We collect old paper, batteries, small appliances, cellphones, etc.
My classmates come from different parts of the world.
Zpráva o splnění úkolů
Téma 4: Rizika obce a možnosti nápravy
Název školy: ZŠ Ústí nad Labem, Anežky České 702/17,p.o. |
Název týmu: ANEŽČATA |
Zprávu vyplňuje/vyplňují: Anežčata |
Pro splnění úkolu nahrajte do odevzdávárny fotku vaší mapy se jménem POCITOVA MAPA a další doprovodné fotografie toho, jak tvorba mapy a sbírání špendlíků probíhalo. Odpovězte také na otázky:
1. Které karty hrozeb jste si pro zaznamenání do pocitové mapy vybrali a proč?
Vybrali jsme si hrozbu povodní, neboť se nás povodně ohrožují nejvíce, neboť žijeme v těsném sousedství řeky Labe.
Dále jsme si vybrali hrozbu vedra, protože v posledních letech se zvyšuje v létě počet tropických dní. Naše škola je uprostřed sídliště, takže nás vedro sužuje i při vyučování.
2. Jaký způsob sbírání pocitů (špendlíků) do mapy jste zvolili?
Zvolili jsme způsob ankety viz. video.
https://www.youtube.com/watch?v=8XCAG3YJGYw
Měli jsme ale smůlu na počasí, venku bylo -12 stupňů C. Otázky jsme pokládali lidem v OC Forum, v DDM, v Kulturním domě a v obchodech centra města.
Z natáčení ankety si bohužel odnášíme i negativní zkušenost s ostrahou OC Forum L.
Spoluobčanů jsme se ptali na dvě hrozby: vedro a povodně.
Otázky: Kde se cítíte ohroženi povodněmi? Kde naopak se cítíte v bezpečí v případě povodní? Kde je vám v období veder nejhůře? A naopak kde se cítíte v době veder nejpříjemněji?
3. Kolik lidí se vám podařilo sehnat a kolik špendlíků umístit?
Oslovili jsme přes 50 spoluobčanů, ale velmi často jsme se setkali s odmítnutím (lidé žijí v permanentním spěchu J). Nakonec se nám podařilo umístit 96 označení (špendlíků) od 26 lidí. Viz. fotografie mapy.
Bodování:
30 bodů za splnění úkolu (společná tabulka + vyplněná zpráva)
plus 0 – 10 bodů za kreativitu
0 – 10 bodů za rozsah, hloubku
Pro splnění úkolu odpovězte na otázky níž a do odevzdávárny připojte doprovodné materiály k popisům místa a navrhovaným změnám (fotky, náčrty, vizualizace,…)
1. Popište vybraná místa, jaká na nich jsou rizika a proč jste se je rozhodli vybrat (každé místo zvlášť).
Prvním místem je Mírové náměstí, které bylo v Pocitové mapě označováno jako nejrizikovější ohledně vedra. Náměstí bylo rekonstruováno v letech 2005-07. Povrch náměstí tvoří čedičová a žulová dlažba, kolem asfaltové vozovky jsou betonové obrubníky a dlažba. Na náměstí bylo vysázeno přes 60 stromů (habr, hrušeň, jinany …). Na náměstí byla umístěn pítka, vodotrysky a nové lavičky. Na Mírovém náměstí se konají Farmářské trhy, koncerty, politické mítinky, festivaly… Druhým místem je úsek řeky Labe mezi střekovskými zdymadly a Mariánským mostem z důvodu ohrožení povodněmi. I toto místo bylo v Pocitové mapě často označováno jako rizikové. Řeka je na levém břehu ohraničena zpevněným břehem (kamenná či betonová zeď). Pravý břeh je přírodní niva. Na obou březích byla v minulosti provedena protipovodňová opatření, která při posledních povodních selhala.
|
2. Popište pro každé místo změny, které na něm navrhujete provést. Krok po kroku u každého návrhu uveďte, jak by se k němu dospělo.
Resilience povodně - niva/polder: Podél vodního toku odstranit povrch, který zabraňuje zasakování (beton, dlažba), vysadit vhodné dřeviny (zabrání erozi břehů), na vhodném místě (např. Svádov, Neštěmice, Krásné Březno-Nový svět) vytvořit suchý polder (záplavové/rozlivné území). Pro realizaci je nutná součinnosti Ředitelství vodních cest ČR, Magistrátu města ÚnL, Ústeckého kraje, lodních dopravců ad. a nalezení vhodných finančních zdrojů. - protipovodňová zeď: Jde o navýšení zdi o nutné minimum (nyní 100 cm) pro uplatnění zádržové kapacity zdi na Střekově (nábřeží, dolní Střekov). - přizpůsobení výstavby v záplavových územích (piloty, odolné stavby, rekultivace pobřežních prostor): Stavební odbor Magistrátu města ÚnL by měl po stavebnících vyžadovat v případě nutné výstavby v záplavovém území vhodnou konstrukci tak, aby byla co možná nejvíce odolná velké vodě. Brownfieldy, které se v blízkosti řeky nacházejí, je vhodné rekultivovat či změnit jejich využití (cukrovar Vaňov, loděnice Olšinky, sklady Svádov, TONASO Neštěmice ad.). - rekonstrukce mostů (zvýšení mostovek): Při stavbě VRT přes Labe je vhodné pro zabezpečení dopravy na Střekov plánovat most jako smíšený (železniční/silniční/pěší doprava). Stávající mosty bohužel nelze zvýšit tak, aby během povodní dostačovaly. Mariánský most se kdysi uvažoval navýšit, resp. protáhnout tak, aby byl při povodni provozuschopný (např. https://zpravy.idnes.cz/estakada-na-mariansky-most-v-usti-nad-labem-f2d-/domaci.aspx?c=A130612_155219_usti-zpravy_alh).
Resilience vedro - výsadba stromů: Mírové náměstí má pouze sedm stromů, habrová alej je v ulici Hrnčířská (vytváří se tak alej u zastávek MHD). Nová výsadba by mohla např. orámovat náměstí kolem centrální plochy tak, aby pod stromy existoval souvislý pás stínu, doplněný na severní straně náměstí již existujícími fontánami. - zastínění: Některá města (např. Brno - http://www.centrumnews.cz/deti-ochrani-pred-ostrym-slunickem-nove-zastineni) používají pro a zastínění menších ploch trojcípé plachty. V některých částech náměstí (např. u spořitelny či u sochy sv. Antonína Paduánského) by tyto sezónní plachty mohly vytvořit stín pro odpočinek na lavičce. - změna povrchu: Dnes je většina plochy náměstí tvořena šedou čedičovou dlažbou, která v létě schraňuje větší množství tepla. V případě předláždění do světlejší barvy (např. žula) či rozdělení náměstí zelenou plochou (trávník, květinové záhony, živý plot ap.) by došlo ke snížení vyzařovaného tepla v pozdějších hodinách. - nátěry/barvy fasád: Část fasád má tmavší odstíny, dochází k pohlcování tepla. Změnou na světlejší odstíny dojde k odstínění záření. - využití střech po výrobu energie/ohřev vody (solární kolektory): Naopak pokud by se na tmavé střechy umístily systémy na ohřev vody/výrobu elektrické energie, které by se mohly uplatnit přímo v budovách. Sníží se tím i energetická náročnost budov. Musíme se přiznat, že s tímto nám trochu pan učitel musel pomoci J. |
Odpovězte na otázky níž a do odevzdávárny vložte doprovodnou dokumentaci.
1. Popište, jakým způsobem se každý z členů týmu do Hodiny Země zapojil.
Kristýna, Aneta, Vojta a Saša organizovali Lampionový průvod pro rodiče, spolužáky a přátele školy. Průvod začal v 19,45 hodin, CO2 liga vysvětlila význam Hodiny Země a klimatického závazku. Akce se zúčastnilo cca 150 – 160 lidí (na přechodu pro chodce jsme zastavili dopravu na 5 minut J). Cílem Lampionového průvodu byla Mariánská skála, kde jsme viděli zhasnutí Větruše. Vypustili jsme několik lampionů štěstí a přáli si, aby účastníci splnili klimatický závazek, který si vylosovali během cesty nahoru.
https://www.youtube.com/watch?v=AF4GbgwzVS0
Z 2. stupně se průvodu zúčastnilo 29 žáků a dalších 38 žáků si stanovilo klimatický závazek a připojili se k Hodině Země jako jednotlivci.
https://zsanceske-ul.cz/index.php?type=Post&id=1333&ref=blog&ids=914
2. Smyslem Hodiny Země není jen zhasnout na 60 minut, ale zároveň si dát nějaký závazek (proto se Hodina Země označuje jako 60+, kde plus představuje právě nějaký závazek), který přispěje k řešení klimatických změn, např. opatření na snížení uhlíkové stopy, které už možná děláte od 2. kola nebo rozšiřování povědomí o klimatických změnách ve svém okolí. Pokud si v rámci Hodiny Země stanovíte nějaké závazky nebo možná znovu obnovíte ty z kola o uhlíkové stopě, napište nám je.
Klimatické závazky jsme stanovili pro účastníky průvodu:
CÍLENÁ ÚSPORA VODY,
DŮSLEDNÉ TŘÍDĚNÍ ODPADU,
SNÍŽENÍ UHLÍKOVÉ STOPY,
SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE
OMEZENÍ POUŽÍVÁNÍ PLASTŮ
JEZENÍ MÉNĚ MASA
VYUŽÍVÁNÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
SPRÁVNÉ HOSPODAŘENÍ S POTRAVINAMI
Rozdáno bylo celkem 60 klimatických závazků (za každou minutu Hodiny Země jeden závazek).
Odkaz na fotky z lampionového průvodu:
https://zsanceske-ul.cz/index.php?type=Post&id=1388&ref=blog&ids=914
Ukažte vaši mapu zranitelnosti spolužákům a představte jim vaše návrhy na řešení. Můžete společně diskutovat o jejich kladech a záporech.
Pokud vás tvoření pocitové mapy bavilo, můžete si vyrobit další, např. pocitovou mapu školy toho, kde to máte nejraději.
Pokud máte jiné nápady nebo podnikáte další akce, napište nám o nich!
1. Tvorba pocitové mapy nás opravdu bavila, rozhodli jsme se proto, že uděláme pocitovou mapu Krásného Března.
Na pocitové mapě se podílelo 170 dětí z druhého stupně (ze 6.A 24 dětí, Ze 6.B 25 dětí, ze 6.C 14 dětí, ze 7.A 23 dětí, ze 7.B 20 dětí, ze 7.C 12 dětí, ze 7.D 9 dětí, z 8.B 12 dětí, z 8.C 13 dětí, z 9.B 18 dětí). Celkem umístili 388 značek (130 červených – tady by to chtělo změnu, 79 žlutých – tady trávím volný čas, 83 černých – tady se občas bojím, 96 zelených – tady jsem rád(a)). Fotky z umísťování značek https://zsanceske-ul.cz/index.php?type=Post&id=1292&ref=blog&ids=914
Paní učitelka sepisovala důvody umísťování značek: Změnu by to chtělo hlavně v rokli – tam by děti chtěly vybudování tělocvičny v přírodě, pocitového chodníku, laviček, pískoviště pro malé děti (je to jediné místo v Krásném Březně, kde je stín, i když jsou tropická vedra v období léta). Většina dětí to má rada u nich doma (což je moc dobře J). Volný čas tráví mezi domy v sídlišti. Bohužel je v sídlišti i několik míst, kde se děti bojí.
Přímo do školy umístilo dvacet dětí zelené označení (tady to mám rád(a)) – což potěšilo paní učitelku a pana učitele. Bohužel se na škole objevilo i jedno černé označení, už situaci řeší výchovná poradkyně školy (děti dovedou být neuvěřitelně zlé L).
Ještě se rozhodneme, zda pocitovou mapu budeme řešit s paní starostkou Neštěmic.
2. Do tématu se nám trefilo Muzeum města Ústí nad Labem s výstavou Severní Terasa nedokončená. Výstava popisuje výstavbu ústeckých sídlišť a plány budov, které se nikdy nepostavily. Nás zajímal návrh sídliště Krásné Březno, protože tu bydlíme a chodíme do školy. V souvislosti s úkolem jsme se ale soustředili hlavně na plán Mírového náměstí a okolí, abychom měli i srovnání současného stavu s návrhy z 80.let. Některé prvky z návrhu náměstí se objevily i v našem společném náčrtku možných resilientních úprav Mírového náměstí. Bohužel vzhledem k nedávné rekonstrukci Mírového náměstí, nebude pravděpodobně možné tyto resilientní úpravy udělat.
Seznam přijatých dětí do 1. třídy 2024/2025 naleznete zde.
Copyright © 1997 - 2024 | ZŠ Anežky České &   Vitalex Computers s.r.o. - Tvorba školních webů
Prohlášení o přístupnosti | CookiesStruktura informací na stránkách byla vytvořena podle specifikace W3C HTML 5 a vizuálně naformátována kaskádovými styly (CSS 3) – vzhled stránek a jejich funkčnost jsou podřízeny možnostem handicapovaných uživatelů. Dodržení výše zmíněných norem by mělo zajistit správné zobrazení obsahu stránek ve většině používaných prohlížečů a na většině zobrazovacích zařízení.
Tyto webové stránky jsou částečně v souladu s EN 301 549 V2 1.2 a standardem WCAG 2.1 z důvodu nedostatečně přístupného obsahu anebo výjimek uvedených níže.
Na internetových stránkách jsou informace nabízeny i v podobě dokumentů formátu DOC, DOCX, XLS, XLSX a PDF, a to zejména z důvodů, že obsahují typografické prvky a formátování, které webový formát HTML nepodporuje, nebo jsou příliš velké, proto pak doporučujeme jejich stažení. Formáty DOC a PDF jsou také vhodnější pro tisk. K prohlížení těchto dokumentů je možné zdarma stáhnout Word Viewer a Acrobat Reader. V některých webových prohlížečích je integrována aplikace, jež slouží k prohlížení výše uvedených formátů dokumentů.
Redakční systém Univers CMS může při zpracování testu k „Prohlášení o přístupnosti“ vykazovat jisté chybové hlášky typu „Použití atributů ´alt´ na ´img´ elementech.
Základní škola Ústí nad Labem Anežky České má za cíl, aby jím spravované internetové stránky byly přístupné všem jejím uživatelům a to na základě principů přístupnosti (vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a stabilita). Kontakt je:
Základní škola Ústí nad Labem Anežky České
Anežky České 702/17
400 07 Ústí nad Labem
telefon: 475 500 032
e-mail: sekretariat@zsanceske-ul.cz
V případě, že Vám nebyla poskytnuta odpověď nebo poskytnutá odpověď je neadekvátní či neuspokojivá v souvislosti s Vaší žádostí či oznámením ohledně přístupnosti internetových stránek nebo webové aplikace, kontaktujte příslušný orgán pro prosazování práva:
Ministerstvo vnitra
odbor eGovernmentu
náměstí Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4
e-mail: pristupnost@mvcr.cz
Pro vypracování prohlášení byl použit zákon č. 99/2019 Sb. a metodický pokyn MVČR k tomuto zákonu, normy EN 301 549 V2 1.2 a mezinárodně uznávaný standard Web Content Accessibility Guidelines – WCAG 2.1.