Kotva
Zřizovatel

Zřizovatelem příspěvkové organizace je Statutární město Ústí nad Labem

 

Doučování žáků škol

Podpora rovných příležitostí

Odkazy

 

 

 

 

 

 

Bezplatná příprava cizinců

Mapa webu

4. úkol: RIZIKA OBCE A MOŽNOSTI NÁPRAVY

Vloženo: 3.4.2018 | Autor: Strizkova | Zobrazeno: 4958x | Zatím neupraveno
zveřejňujeme zprávu o splnění 4. úkolu - viz celý článek

Zpráva o splnění úkolů

Téma 4: Rizika obce a možnosti nápravy

 

Název školy: ZŠ Ústí nad Labem, Anežky České 702/17,p.o.

Název týmu: ANEŽČATA

Zprávu vyplňuje/vyplňují: Anežčata

 

 

Úkol 1 – Vytvořte pocitovou mapu zranitelnosti dopadů klimatické změny

Pro splnění úkolu nahrajte do odevzdávárny fotku vaší mapy se jménem POCITOVA MAPA a další doprovodné fotografie toho, jak tvorba mapy a sbírání špendlíků probíhalo. Odpovězte také na otázky:

 

1. Které karty hrozeb jste si pro zaznamenání do pocitové mapy vybrali a proč?

Vybrali jsme si hrozbu povodní, neboť se nás povodně ohrožují nejvíce, neboť žijeme v těsném sousedství řeky Labe.

Dále jsme si vybrali hrozbu vedra, protože v posledních letech se zvyšuje v létě počet tropických dní. Naše škola je uprostřed sídliště, takže nás vedro sužuje i při vyučování.

 

 

 

 

2. Jaký způsob sbírání pocitů (špendlíků) do mapy jste zvolili?

 

Zvolili jsme způsob ankety viz. video.

https://www.youtube.com/watch?v=8XCAG3YJGYw

Měli jsme ale smůlu na počasí, venku bylo -12 stupňů C. Otázky jsme pokládali lidem v OC Forum, v DDM, v Kulturním domě a v obchodech centra města.

Z natáčení ankety si bohužel odnášíme i negativní zkušenost s ostrahou OC Forum L.

Spoluobčanů jsme se ptali na dvě hrozby: vedro a povodně.

Otázky: Kde se cítíte ohroženi povodněmi? Kde naopak se cítíte v bezpečí v případě povodní? Kde je vám v období veder nejhůře? A naopak kde se cítíte v době veder nejpříjemněji?

 

 

 

3. Kolik lidí se vám podařilo sehnat a kolik špendlíků umístit?

Oslovili jsme přes 50 spoluobčanů, ale velmi často jsme se setkali s odmítnutím  (lidé žijí v permanentním spěchu J). Nakonec se nám podařilo umístit 96 označení (špendlíků) od 26 lidí. Viz. fotografie mapy.

 

 

 

 

Bodování:

30 bodů za splnění úkolu (společná tabulka + vyplněná zpráva)

plus       0 – 10 bodů za kreativitu

              0 – 10 bodů za rozsah, hloubku

 

Úkol 2 – Zlepšete pocity ze dvou míst

Pro splnění úkolu odpovězte na otázky níž a do odevzdávárny připojte doprovodné materiály k popisům místa a navrhovaným změnám (fotky, náčrty, vizualizace,…)  

1. Popište vybraná místa, jaká na nich jsou rizika a proč jste se je rozhodli vybrat (každé místo zvlášť).

Prvním místem je Mírové náměstí, které bylo v Pocitové mapě označováno jako nejrizikovější ohledně vedra. Náměstí bylo rekonstruováno v letech 2005-07. Povrch náměstí tvoří čedičová a žulová dlažba, kolem asfaltové vozovky jsou betonové obrubníky a dlažba. Na náměstí bylo vysázeno přes 60 stromů (habr, hrušeň, jinany …). Na náměstí byla umístěn pítka, vodotrysky a nové lavičky.

Na Mírovém náměstí se konají Farmářské trhy, koncerty, politické mítinky, festivaly…

Druhým místem je úsek řeky Labe mezi střekovskými zdymadly a Mariánským mostem z důvodu ohrožení povodněmi. I toto místo bylo v Pocitové mapě často označováno jako rizikové. Řeka je na levém břehu ohraničena zpevněným břehem (kamenná či betonová zeď). Pravý břeh je přírodní niva. Na obou březích byla v minulosti provedena protipovodňová opatření, která při posledních povodních selhala.

 

 

2. Popište pro každé místo změny, které na něm navrhujete provést. Krok po kroku u každého návrhu uveďte, jak by se k němu dospělo.

Resilience povodně

- niva/polder: Podél vodního toku odstranit povrch, který zabraňuje zasakování (beton, dlažba), vysadit vhodné dřeviny (zabrání erozi břehů), na vhodném místě (např. Svádov, Neštěmice, Krásné Březno-Nový svět) vytvořit suchý polder (záplavové/rozlivné území). Pro realizaci je nutná součinnosti Ředitelství vodních cest ČR, Magistrátu města ÚnL, Ústeckého kraje, lodních dopravců ad. a nalezení vhodných finančních zdrojů.

- protipovodňová zeď: Jde o navýšení zdi o nutné minimum (nyní 100 cm) pro uplatnění zádržové kapacity zdi na Střekově (nábřeží, dolní Střekov).

- přizpůsobení výstavby v záplavových územích (piloty, odolné stavby, rekultivace pobřežních prostor): Stavební odbor Magistrátu města ÚnL by měl po stavebnících vyžadovat v případě nutné výstavby v záplavovém území vhodnou konstrukci tak, aby byla co možná nejvíce odolná velké vodě. Brownfieldy, které se v blízkosti řeky nacházejí, je vhodné rekultivovat či změnit jejich využití (cukrovar Vaňov, loděnice Olšinky, sklady Svádov, TONASO Neštěmice ad.).

- rekonstrukce mostů (zvýšení mostovek): Při stavbě VRT přes Labe je vhodné pro zabezpečení dopravy na Střekov plánovat most jako smíšený (železniční/silniční/pěší doprava). Stávající mosty bohužel nelze zvýšit tak, aby během povodní dostačovaly. Mariánský most se kdysi uvažoval navýšit, resp. protáhnout tak, aby byl při povodni provozuschopný (např. https://zpravy.idnes.cz/estakada-na-mariansky-most-v-usti-nad-labem-f2d-/domaci.aspx?c=A130612_155219_usti-zpravy_alh).

 

Resilience vedro

- výsadba stromů: Mírové náměstí má pouze sedm stromů, habrová alej je v ulici Hrnčířská (vytváří se tak alej u zastávek MHD). Nová výsadba by mohla např. orámovat náměstí kolem centrální plochy tak, aby pod stromy existoval souvislý pás stínu, doplněný na severní straně náměstí již existujícími fontánami.

- zastínění: Některá města (např. Brno - http://www.centrumnews.cz/deti-ochrani-pred-ostrym-slunickem-nove-zastineni) používají pro a zastínění menších ploch trojcípé plachty. V některých částech náměstí (např. u spořitelny či u sochy sv. Antonína Paduánského) by tyto sezónní plachty mohly vytvořit stín pro odpočinek na lavičce.

- změna povrchu: Dnes je většina plochy náměstí tvořena šedou čedičovou dlažbou, která v létě schraňuje větší množství tepla. V případě předláždění do světlejší barvy (např. žula) či rozdělení náměstí zelenou plochou (trávník, květinové záhony, živý plot ap.) by došlo ke snížení vyzařovaného tepla v pozdějších hodinách.

- nátěry/barvy fasád: Část fasád má tmavší odstíny, dochází k pohlcování tepla. Změnou na světlejší odstíny dojde k odstínění záření.

- využití střech po výrobu energie/ohřev vody (solární kolektory): Naopak pokud by se na tmavé střechy umístily systémy na ohřev vody/výrobu elektrické energie, které by se mohly uplatnit přímo v budovách. Sníží se tím i energetická náročnost budov.

Musíme se přiznat, že s tímto nám trochu pan učitel musel pomoci J.

 

 

Úkol 3 – Zapojte se do hodiny Země

Odpovězte na otázky níž a do odevzdávárny vložte doprovodnou dokumentaci.

1. Popište, jakým způsobem se každý z členů týmu do Hodiny Země zapojil.

Kristýna, Aneta, Vojta a Saša organizovali Lampionový průvod pro rodiče, spolužáky a přátele školy. Průvod začal v 19,45 hodin, CO2 liga vysvětlila význam Hodiny Země a klimatického závazku.  Akce se zúčastnilo cca 150 – 160 lidí (na přechodu pro chodce jsme zastavili dopravu na 5 minut J). Cílem Lampionového průvodu byla Mariánská skála, kde jsme viděli zhasnutí Větruše. Vypustili jsme několik lampionů štěstí a přáli si, aby účastníci splnili klimatický závazek, který si vylosovali během cesty nahoru.

https://www.youtube.com/watch?v=AF4GbgwzVS0

 

Z 2. stupně se průvodu zúčastnilo 29 žáků a dalších 38 žáků si stanovilo klimatický závazek a připojili se k Hodině Země jako jednotlivci.

https://zsanceske-ul.cz/index.php?type=Post&id=1333&ref=blog&ids=914

 

 

 

2. Smyslem Hodiny Země není jen zhasnout na 60 minut, ale zároveň si dát nějaký závazek (proto se Hodina Země označuje jako 60+, kde plus představuje právě nějaký závazek), který přispěje k řešení klimatických změn, např. opatření na snížení uhlíkové stopy, které už možná děláte od 2. kola nebo rozšiřování povědomí o klimatických změnách ve svém okolí. Pokud si v rámci Hodiny Země stanovíte nějaké závazky nebo možná znovu obnovíte ty z kola o uhlíkové stopě, napište nám je. 

Klimatické závazky jsme stanovili pro účastníky průvodu:

CÍLENÁ ÚSPORA VODY,

DŮSLEDNÉ TŘÍDĚNÍ ODPADU,

SNÍŽENÍ UHLÍKOVÉ STOPY,

 SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE

OMEZENÍ POUŽÍVÁNÍ PLASTŮ

JEZENÍ MÉNĚ MASA

VYUŽÍVÁNÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

SPRÁVNÉ HOSPODAŘENÍ S POTRAVINAMI

Rozdáno bylo celkem 60 klimatických závazků (za každou minutu Hodiny Země jeden závazek).

Odkaz na fotky z lampionového průvodu:

https://zsanceske-ul.cz/index.php?type=Post&id=1388&ref=blog&ids=914

 

 

 

Nepovinné úkoly

Ukažte vaši mapu zranitelnosti spolužákům a představte jim vaše návrhy na řešení. Můžete společně diskutovat o jejich kladech a záporech.

Pokud vás tvoření pocitové mapy bavilo, můžete si vyrobit další, např. pocitovou mapu školy toho, kde to máte nejraději.

Pokud máte jiné nápady nebo podnikáte další akce, napište nám o nich!

1. Tvorba pocitové mapy nás opravdu bavila, rozhodli jsme se proto, že uděláme pocitovou mapu Krásného Března.

Na pocitové mapě se podílelo 170 dětí z druhého stupně (ze 6.A 24 dětí, Ze 6.B 25 dětí, ze 6.C 14 dětí, ze 7.A 23 dětí, ze 7.B 20 dětí, ze 7.C 12 dětí, ze 7.D 9 dětí, z 8.B 12 dětí, z 8.C 13 dětí, z 9.B 18 dětí). Celkem umístili 388 značek (130 červených – tady by to chtělo změnu, 79 žlutých – tady trávím volný čas, 83 černých – tady se občas bojím, 96 zelených – tady jsem rád(a)). Fotky z umísťování značek https://zsanceske-ul.cz/index.php?type=Post&id=1292&ref=blog&ids=914

Paní učitelka sepisovala důvody umísťování značek: Změnu by to chtělo hlavně v rokli – tam by děti chtěly vybudování tělocvičny v přírodě, pocitového chodníku, laviček, pískoviště pro malé děti (je to jediné místo v Krásném Březně, kde je stín, i když jsou tropická vedra v období léta). Většina dětí to má rada u nich doma (což je moc dobře J). Volný čas tráví mezi domy v sídlišti. Bohužel je v sídlišti i několik míst, kde se děti bojí.

Přímo do školy umístilo dvacet dětí zelené označení (tady to mám rád(a)) – což potěšilo paní učitelku a pana učitele. Bohužel se na škole objevilo i jedno černé označení, už situaci řeší výchovná poradkyně školy (děti dovedou být neuvěřitelně zlé L).

Ještě se rozhodneme, zda pocitovou mapu budeme řešit s paní starostkou Neštěmic.

2. Do tématu se nám trefilo Muzeum města Ústí nad Labem s výstavou Severní Terasa nedokončená. Výstava popisuje výstavbu ústeckých sídlišť a plány budov, které se nikdy nepostavily. Nás zajímal návrh sídliště Krásné Březno, protože tu bydlíme a chodíme do školy. V souvislosti s úkolem jsme se ale soustředili hlavně na plán Mírového náměstí a okolí, abychom měli i srovnání současného stavu s návrhy z 80.let. Některé prvky z návrhu náměstí se objevily i v našem společném náčrtku možných resilientních úprav Mírového náměstí. Bohužel vzhledem k nedávné rekonstrukci Mírového náměstí, nebude pravděpodobně možné tyto resilientní úpravy udělat.

 

 

 

Tato webová stránka používá cookies
Tato webová stránka používá nezbytné technické cookies pro zajištění správné funkcionality webu.

Dále může web používat cookies pro analýzu pohybu uživatelů na webu a pro reklamní účely.

Pokud tomu tak je, naleznete v nastavení níže.
Nastavení cookies
Tyto webové stránky využívají cookies pro zajištění správné funkcionality webu, pro analýzu pohybu uživatelů na webu a pro reklamní účely. Zde můžete přijmout či odmítnout některé druhy cookies, které nejsou nezbytné pro základní funkcionalitu webu. Svůj souhlas můžete kdykoliv v budoucnu odebrat či znovu udělit.
Základní technické cookies
Tyto cookies jsou nutné pro základní funkcionalitu webu. Patří sem například přihlašování uživatelů, nebo uložení informací o souhlasu s ostatními cookies.